farní kostely
Kostel sv. Bartoloměje – Odry
Vystavěn v letech 1398–1415 (dataci dokládá znak pánů z Kravař na svorníku klenby v kněžišti) na místě staršího neznámého objektu.
Orientovaná podélná trojlodní bazilika s odsazeným kněžištěm o jednom příčně obdélníkovém poli a pětibokém závěru, k němuž na severu přiléhá obdélníková sakristie, později rozšířená o předsíň, obemykající točité schodiště do patra nad sakristií. V hlavním průčelí předstupuje hranolovitá věž provázená po stranách obdélnými schodišťovými přístavky.
Hlavní loď kryje strmá sedlová střecha, boční lodi mají nízké klasicistní pultové střechy. Věž nese cibulovou báň s lucernou, vrcholící makovicí s dvojitým křížem. Nad východním polem hlavní lodi je osmiboká sanktusní věžička s lucernou a cibulí.
Zařízení je převážně ze 70. let 18. století.
Kostel sv. Martina – Tošovice
V letech 1510-1910 stál v Tošovicích dřevěný kostel zasvěcený sv. Martinovi. Nynější kostel byl vystavěn v letech 1914-1916.
Kostel je jednolodní, je vystavěn uprostřed hřbitova a stavebním materiálem byl kámen a pálená cihla.
Přední portál tvoří kulatá věž s menšími postraními věžičkami. Věž i věžičky jsou ukončeny jehlanovitě a na jejích koncích jsou umístěny kříže. Ve věži je menší zvon. Vchod do kostela tvoří masívní oblouková výzdoba. Nad vchodem je sousoší sv. Alžběty, sytící chlebem hladové. Strop kostela je obloukovitý, tvořící křížovou kopuli. Na bočních stěnách je po jednom velikém, obloukovitém okně. Okna jsou malovaná a znázorňují Křest a Umučení Páně. Kněžiště je proti lodi zúženo a odděleno jedním schodem. Na evangelijní straně je kazatelna zhotovená z amerického modřínu. Na protější straně v rohu je umístěná socha Panny Marie Lurdské. V kněžišti je oltář s dřevěným svatostánkem. Oltářní obraz znázorňuje sv. Martina sedícího na koni a dávajícího část pláště žebrákovi. Z kněžiště vede vchod do sakristie. Na kůru jsou jednomanuálové varhany.
Kostel sv. Mikuláše – Dobešov
Novorománský kostel v let 1854-55 nahradil dřevěný kostelík z roku 1485 s malovaným prkenným stropem.
Podélný jednolodní kostel je obrácen kněžištěm k západu. Sestává z lodí o třech polích, k níž se připojuje užší válcové kněžiště, které je stejně vysoké jako loď. Hlavní východní průčelí zaujímá blok ve středu převýšený hranolovitou věží , obsahující na jižní straně bočního pole kruchty a na severní straně točité schodiště. Na jižní straně kněžiště je sakristie.
Loď s kněžištěm kryje sedlová střecha. Nad vítězným obloukem vyrůstá osmiboká sanktusní věž s lucernou a jehlancovou střechou. Věž vrcholí jehlancovou oplechovanou střechou s makovicí a křížem.
Kostel Navštívení Panny Marie – Mankovice
Dne 25.4.1795 byl položen základní kámen novostavby na místě starého kostela připomínaného už v roce 1483. Stavba byla dokončena v roce 1797, jak ukazuje letopočet v nadpráží hlavního portálu. Kostel projektoval a stavbu vedl Jan Sarkander Thalherr z Fulneku. Kostel je jednolodní s uzším kvadratickým kněžištěm. V ose západního průčelí je představěná hranolovitá věž spojená s lodí konkávně projmutými křídly. K severnímu boku kněžiště přiléhá obdélníková sakristie s oratoří v patře. Nad lodí i kněžištěm je sjednocený stolicový krov sedlové střechy. Věž vrcholí jehlancovou střechou s lucernou.
Kostel Nejsvětější Trojice – Veselí
Kostel byl vystavěn v letech 1839 – 1840 na místě kaple vysvěcené 12.10.1787, která nahradila ještě starší zvonici.
Orientovaný kostel je nevelkou jednolodní stavbou s užším pravoúhlým kněžištěm. K severní straně kněžiště se přimyká sakristie. Nad středem průčelí vyrůstá nízká hranolovitá věž. Loď s kněžištěm kryje původní klasicistní stolicový krov.
Kostel sv. Prokopa – Pohoř
Klasicistní kostel vystavěn patrně podle projektu Jana Sarkandera Thalherra na místě dřevěného kostela.
Podélná jednolodní stavba s užším, segmentově uzavřeným kněžištěm na jižní straně a hranolovitou věží v hlavním průčelí. Po východním boku kněžiště je obdélníková sakristie s oratoří v patře. Na protilehlé straně je kaple. Loď s kněžištěm kryje společná sedlová střecha.